Povídka #1: Všichni jsou si ve Sluneční soustavě rovni!

25.02.2023


Vše začalo v roce 2083, kdy bylo poprvé v historii dosaženo rovnosti všech lidí na planetě Zemi. Sociální inženýři proto začali pomalu obracet svůj zrak směrem k dalším tělesům Sluneční soustavy. Nápadné jim bylo především Slunce a to konkrétně jeho hrdopyšným jasem a nestydatě buržoazním soustředěním 98% veškeré hmoty Sluneční soustavy ve svém vlastnictví, pomocí níž nutilo ostatní tělesa obíhat kolem něj samého. Takovou drzost tito pozemští bojovníci za lásku a bratrství nemohli strpět. Brzy byl ke Slunci dopraven vyslanec, který mu předložil ultimátum: "Vzdej se svých privilegií! Omez svoji zář! Přestaň ostatní (především však Saturna) utlačovat, nebo to pro tebe špatně skončí!"

Slunce ze strachu, že bude posláno na převýchovný seminář pro privilegovaná kosmická tělesa, začalo odhazovat hmotu a omezilo svůj jas. Taková zcela nevídaná událost se neobešla bez odezvy. Vznešený Jupiter měl spoustu morálních výhrad a trefných přirovnání, ale byl umlčen hrozbou, že všechny jeho rozpínavé paprsky budou rušeny obří pozemskou rušičkou. Mars začal být nesvůj a zarputile se rozpaloval do ruda. Jen Saturn mlčel a na všechno hleděl s chladnou neúčastí.

Konečně se kdysi majestátně vypadající Slunce postavilo do jedné řady s planetami. Luna, která z počátku jásala, že ona bude teď nejzářivější kosmické těleso, už jen zmateně bloudila temnotou v zapomnění. Saturn stále mlčel.

Na Zemi se vše obrátilo v útlak bezohledných vůdců, kterým vyhovuje temnota více než jas. V běžné populaci začali být pozemské ženy zlé a nestydaté, zatímco muži žalostní a zbabělí přisluhovači bez vlastních názorů. Ale nakonec temnota úplně pohltila strůjce tohoto chaosu. Zbývající příčetní lidé prosili Slunce, aby se opět rozrostlo do svých majestátních rozměrů a jasu. Slunce bylo zpočátku nedůvěřivé, ale nakonec souhlasilo a vše se pomalu dostávalo do starých kolejí. Vše až na to že se lidé po mnoho a mnoho generací nemohli zbavit děsu, který v nich zanechal Saturnův chladný mlčenlivý pohled...