Psychologie Měsíce

29.11.2024

Pokud si budeme pečlivě psát deník nebo jinak sledovat nahodilosti našich dní, lze vysledovat zřejmé souvztažnosti mezi postavením planet a osudovými událostmi. Pokud k tomu budeme introspektivně sledovat stav našich pocitů, myšlenek, pohnutek a duševních stavů vůbec, můžeme zjistit, že osudové události souvisí s duševními stavy. Nebo to tak není?

Nervózní a vnitřně rozčílený člověk se stává magnetem pro různé útoky nebo z něj tento stav sám dělá útočníka. Veselí lidé se setkávají s přízní, nepřející člověk na druhou stranu sám sklízí mnoho výčitek a nepřízně. Z vrcholových bojových sportů známe předzápasové psychologické hry, které se někdy zdají rozhodnout výsledek ještě před samotným zápasem. Duševní stav je předzvěst události. Člověk může nasadit jaký výraz chce a přece jsme svědky toho, že vstoupí-li jeden člověk do místnosti a stane se snadným terčem vtipů, tak jiný automaticky dokáže vzbudit okamžitý respekt aniž by na první pohled byl vzhledově příliš odlišný. Taková je osudová moc duševních stavů.

V tomto článku si rozebereme psychické mechanismy, které symbolizuje v astrologii Měsíc. Abychom však mohli vše porovnat v náležitém kontextu, uvedeme si neprve stručnou symboliku protipólu Měsíce - symboliku Slunce.

Slunce v astrologii symbolizuje vědomí sebe sama ve smyslu uvědomování se jako nějaké já. Jestliže si sebe sama uvědomujeme jako nějaké já nebo nikoliv, je vlastně otázka pouhé imaginace a přesto to má obrovský význam v subjektivním smyslu. Je přece známé, že trefné útočné slovo, které naruší to, co si o sobě myslíme, může značně rozhodit naše sebevědomí, vůli a tím i vitalitu. Slunce tedy symbolizuje také vůli a vnitřní energii.


Nyní se dostáváme k Měsíci neboli Luně. Luna symbolizuje orientaci vědomí do světa forem a to jak forem hmotných tak imaginovaných. Člověk něco vnímá a investuje sebe sama do těch věcí, ke kterým má pocitový vztah. Čím větší je zde rozlišovací schopnost ve výběru žádoucích předmětů, tím silnější je intelekt. Jeden člověk může poznávat sebe sama jako nadávajícího opilce v hospodě, druhý se může vidět ve "své kůži" mezi kolegy ve vědecké laboratoři a třetí může sebe hledat v románech, které ho přitahují více, než cokoliv "tam venku". V každém případě toto vyžívání se utváří soustavu pojmů, se kterými intelekt operuje. Kromě toho se toto vyžívání stává psychologickou potravou, která když působí vzhledem k jedinci disharmonicky, může snadno vyvolat skutečné problémy se žaludkem. Je přece známé že energie hádek a konfliktů působí nepříznivě na žaludek. A už bylo například hodně těch, kdo dramaticky zhubli nebo přibrali po ztrátě milované osoby. 

Na úrovni duševních stavů způsobují fluktuace v působení Měsíce psychické vlnobití, které nás nutí na základně pocitových popudů interagovat se světem. Zde působí příliv a odliv, kdy jednou cítíme sílu promítnout sebe sama a své ideály do žádoucích objektů a jindy jsme jakoby jimi naopak přemáháni. Takto si lidé vyměňují psychické energie. Přitom oceán na jehož těle dochází k tomuto vlnobití je jakoby složen z kvality a živlu znamení, ve kterém je Měsíc toho kterého jedince. V rámci tohoto příměru by se Slunce dalo přirovat k lodi. Čím silnější Slunce, tím stabilnější loď člověka unáší tímto Měsíčním vlnobitím. Jestliže je tedy Slunce signifikátorem určité autority, pevnosti a tím i postavení ve společnosti ve smyslu vlivu, tak Měsíc symbolizuje ty nejhlavnější popudy s touto společností nebo prostředím pocitově interagovat a vyměňovat si psychické energie.

Obecně Měsíc v kardinálních znameních dává popudy vytyčovat si sám různé cíle v našem symbolickém moři. Pevná znamení vytvářejí sklon bojovat s vlnami o stabilitu a pohyblivá znamení tendenci nechat se jimi unášet a pozorovat, co se děje. Živel pak poodhaluje v jaké sféře elementu se člověk duševně převážně pohybuje.

Aspekty jiných planet přinášejí další kvality do těchto psychických pohybů. V harmonickém smyslu Slunce dělá sebevědomého mořeplavce, Merkur inteligentního navigátora, Venuše harmonizuje vše společensky, Mars dává vzmužilé usebrání energií, Jupiter všem nahodilostem na moři dává lehkost, štěstí a optimismus, Saturn dodává velkou vážnost a disciplínu, Uran vytrhuje vše do sféry čistých ideí a dává náhlé nápady, Neptun přináší určitý jasnocit a zvyšuje vnímavost.

Dům kam Měsíc spadá pak symbolizuje, na které konkrétní věci jsou tyto duševní energie projektovány. Obecně ale pro muže Luna symbolizuje pro něj významné ženy, respektive je tato energie jím na ně projektována a u žen symbolizuje to, s čím se tyto ženy identifikují. Není to ovšem pravidlem.

Jak bylo řečeno výše, při spojování se se oklním světem jde o psychickou potravu. Spojujeme se s věcmi nebo lidmi tím, že do nich vkládáme kus sebe sama, tím se jim duševně otevíráme a příjímáme cosi z nich. Člověk s Měsícem ve Vahách má například sklon vidět ve věcech nebo lidech nějaký společenský význam, který jim přisoudil. Pokud ale bude Měsíc v konjunkci s Marsem, výměny energií budou mít sklon být bouřlivé. Bude-li ve čtvrtém domě, budou se tyto interakce nejsnáze odehrávat v prostředí domova a bude celkově vyhledáváno spíše klidnější prostředí než bujarý veřejný život. Vůči všem těmto pochodům si člověk bude udržovat stabilitu podle toho, jaké je jeho Slunce. Silné Slunce v X. domě bude symbolizovat slavného mořeplavce, na kterého jsou upínány zraky a podpora světa, kdežto člověk se Sluncem v XII. domě bude připomínat ztraceného mořeplavce bez podpory, pro kterého se ale cesta na moři stává silně introspektivním zážitkem. Pokud má člověk Slunce v Beranu a silně postavený Mars, bude jeho loď připomínat válečnou galéru, cíle jí bude kouzlit před očima Měsíc. Více si uvedeme na příkladu.


Toto je nativní horoskop rakouského spisovatele Gustava Meyrinka, ze kterého bohatě cituji v sekci o citátech. Nejprve si povšimněme Měsíce, ten je v VI. domě, který symbolizuje životní těžkosti, práci, povinnosti a také nemoci. Konjunkce se Saturnem zde jakoby stupňuje prudkost těchto těžkostí a skutečně, Meyrinkově spisovatelské dráze předcházelo falešné obvinění a delší pobyt ve vězení, na čež došlo ke zhroucení jeho podnikání. Meyrink také popisuje dlouholetý zánět míchy a jiné osudové nemoci. Meyrink sám chtěl v jeden moment spáchat sebevraždu a mnohem později ji spáchal jeho syn. Jako spisovatel psal mystické a okultní romány a různé povídky, které jsou povětšinou temné někdy až hororové. Meyrink byl ale také vytrvalým kritikem společnosti prostřednictvím svých literárních prací a zde již lépe vyniká Slunce u hrotu IX. domu v konjunci s Merkurem a Marsem. Jeho povídky poukazují na marnosti, které nabízí svět, vysmívají se tomu, ale hlavní hrdinové těchto literárních světů nejsou pasivními vzdychálky, ale lidmi vytrvale hledajícími nějaké východisko. Přitom Meyrink v mnoha případech, ne-li ve většině, projektuje do svých příběhů své osobní zkušenosti.